Speciální rozhovor: Hugh Grant

Hugh Grant je bezpochyby jednou z nejcharismatičtějších celebrit, která díky svému talentu dosáhla slávu a dobyla nejedno divákovo srdce. Nyní, ve věku 56 let se jeho cíle a priority změnily a setkává se s novými vyhlídkami.

Samozřejmě něco zůstalo při starém. Známý anglický herec se stále cítí velmi nepohodlně, jedná-li se o mediální zájem. Grant, hvězda stříbrného plátna od dob filmu Čtyři svatby a jeden pohřeb z roku 1992, se vrací zpátky na scénu. Nyní pracuje na snímku, v němž představuje své mladší já. Mladý ctižádostivý anglický herec ženatý se starší ženou, která je slavná díky svému entuziastickému patronství umění, jako i díky svému alter egu ,,Florence Foster Jenkins”, otřesné operní zpěvačce, kterou ztvárňuje Maryl Streep. Nedávno účinkoval také ve třetím pokračování Deníku Bridget Jones.

Je Grant zpátky v pracovním procesu?

,,Bylo na čase, že?, říká kouzelně - ,,Nyní mám početnou rodinu, kterou musím zabezpečit: tatínek musí pracovat!”

Proč jste byl tak dlouho mimo obrazovky, navzdory skutečnosti, že jste natolik talentovaný, obdivovaný a žádaný herec?

Svým talentem si nejsem jistý, ale děkuji. Jako vždycky jsem si příšerně nejistý; celou svou kariéru se obávám, že můj poslední film by mohl být, je, poslední! Vždy jsem byl v rodině černou ovcí: můj starší bratr je například makléř, finanční expert, vydělávající velké množství peněz… díky penězům a já jsem byl obvykle němý Hugh, talentovaný, roztomilý a všechno možné, ale neskutečně líný, bavíme-li se o penězích či sociálních schopnostech, naprostý idiot a negramot. Ovšem, věci se samozřejmě změnily. (směje se)

Takže, po Vašem ohromném úspěchu jste šel takřka do důchodu?

To není pravda, nikdy jsem se nestáhl úplně. Trošku jsem zpomalil a samozřejmě často říkal na nabídky ne, angažoval jsem se v politice a zapojoval jsem se do veřejného diskurzu. Není to o tom, že bych raději nedělal nic.
Velmi se zajímám o vztahy mezi médii a jednotlivcem, médii a mocí a neskutečou sílu anglického čtvrtého stavu.

Jste stále rozhořčen britskými médii?

Margaret Thatcherová říkávala: ,,Nemůžu vyhrát volby a přežít politicky bez uklonění se moci tisku.” Dobře, podívejme se na to, co se děje nyní: “odchod” – Brexit a jeho kampaň, se staly mediálně maniakální záležitostí. Média mají v naší takzvané civilizované a uvědomělé společnosti až okultní moc.

Jaký je váš názor na Brexit?

Myslím, že v konečném důsledku bude všechno jinak a věci se uklidní. Jedná se o moment šílenství, který je odsouzený k vystřízlivění a uvědomění si skutečného stavu věci. Vím jistě, že britská umělecká komunita hlasovala proti Brexitu téměř jednohlasně, alespoň podle mé bývalé přítelkyně a v podstatě i nejlepší kamarádky Elizabeth (Hurley). Je velmi dobře informovaná o všem, co se ve světě děje a pravidelně s ní konzultuji události a spolehám se na to, co mi řekne!

Můžete nám přiblížit Váš soudní případ ve prospěch práva na individuální soukromí ve Velké Británii?

Podal jsem žádost k nejvyššímu soudu v Británii, stejně tak ke komisi řešící stížnosti na tisk, ve snaze potlačit hrozby směřující na naše lidská práva, která jsou garantována zákonem proti obtěžování. Chtěl jsem mluvit za všechny, nejen za sebe a za ostatní privilegované celebrity. Hovořil jsem za všechny slavné i neslavné. Jsem přesvědčený, že soukromí je posvátné jako lidská a občanská práva.

Je hraní obtížnější než politika?

Politika je stresující, je strašidelná, únavná. Hraní je jako nadechnout se čerstvého vzduchu. V obou případech jde o fiktivní druh kreativity: politici jsou však špatnými herci.

Jste nyní připraven stát se naplno hercem?

Ach ano. Jsem otcem čtyř dětí, mám snoubenku, množství bývalých a musím všechny nějak zabezpečit. Musím pracovat! Přesto přiznávám, že hraní lze nyní přirovnat k prázdninám. Snažím se si věci nekomplikovat. Naučím se svou roli, ukážu se na scéně včas na značkách a vracím se domů, abych vyměnil plenky.

Máte čtyři děti relativně pozdě ve svém životě: změnily Váš pohled na život?

Naprosto. O dětech mých přátel nebo sourozenců jsem říkával: ,,Miluju děti do té doby, kdy jim můžu dát pusu na dobrou noc a vrátit je jejich plnohodnotným majitelům”, rodičům, tak to je.” A takový jsem. Byl jsem milý člověk, nyní jsem ještě milejší! (směje se)

Máte nějaké výčitky?

Celou dobu. Mám v sobě tolik výčitek, že ani nevím, kde začít. Přeji si, abych byl kreativnější, aktivnější a především, abych byl schopen sám sobě napsat role na míru. Doteď jsem vždy našel fantastické výmluvy, proč to nedělat.
Jsem výborný omlouvač… vždycky budu.

kategorie tagy