Sloupek Jana Révaie

Třetí týden Honzova tréninku a začínáme přitvrzovat. Je vidět, že mu Marek skutečně dává zabrat!

Lepší viď?

Po pár dnech strávených na alpských svazích jsem se už nemohl dočkat, co si ten Mára zase vymyslí. Krom toho, že jsem měl nohy z lyžování jak konve, byl jsem i celkově lehce unavený. Přesto však natěšený, to jsem ale nevěděl co mě čeká! Prý: ‚‚Znáš trakaře?’’ A já: ‚‚Tak určitěěěě!‘‘ Ale netušil jsem co to se mnou udělá.

Začali jsme benčem na střídačku s podporou na loktech a pěkně zvedat kolínka. Samotný a 4 série, ty prej Mára miluje, o mě se to říct nedá. Takže kozičky začaly pracovat. Pak jsme tam narvali hrazdu a veslování a ruce se začaly pomalu unavovat. V tu dobu jsem úplně zapomněl na trakaře. Tak prej jedem dál na kliky s rotací, super cvik musím říct, ovšem pokud ho nečenžujete s trakařem.
Mára se ptá: ‚‚Nebude ti vadit jezdit tady mezi lidma?’’ Jako jestli se nestydím nebo co; no jasně že ne. Ale to už mě v tu chvíli začali odpadávat prsní svaly a delťáky. A jedém, hezky pomalu, boky pěkně nahoře, držet lopatky a hlavu. Musím říct, že jsem trakaře samozřejmě znal už od školky, ale v životě jsem se u něj takhle nezapotil a hlavně nerozklepal! Došli jsme poslední 4. sérii, kdy mě na konci Mára ještě 10 vteřin podržel a já se rozklepal jak po orgasmu. Přišla obligátní otázka, cítil jsi to břicho, lepší viď? Já myslel, že ho zabiju. Ramena mrtvý, kozy v křeči, tricák jak podkova a on se mě ptá co břicho? No jasně že pálí!!! Pak jsme ten hrudník protáhli ještě pulovrem v kombinaci s upažovačkama. Nakonec strečink a pochvala, za to jak jsem se hezky naučil dělat kliky a držet břicho.

Takže vlastně lepší, vím!

Kategorie Tagy