Rozhovor s plavčíkem, instruktorem Danem Hlubučekem

Dan u nás začínal na pozici plavčíka, poté se stal instruktorem a nyní bojuje o post osobního trenéra.

Ahoj Dane, na začátek by ses nám mohl trošku představit. Mohl bys nám o sobě říct pár slov?

Mé jméno je Daniel Hlubuček, je mi 24 let a v současné době žiji na okraji Prahy, v Újezdu nad Lesy. Narodil jsem se ovšem v Trutnově, horském městě poblíž Sněžky. Bylo tedy jasné, že od mala mé kroky povedou především ke sportu a jelikož je Trutnov zimní město, hokej pro mě byl sport číslo 1. Vinou zranění, jsem však v 10ti letech musel svou nadějnou kariéru ukončit. Osud nás s mamkou zavedl do Prahy. Kdyby se tak nestalo, nikdy by tento rozhovor nevznikl. Od 12ti let jsem začal hrát fotbal a to mi vydrželo do teď. Jsem brankářem v páté nejvyšší soutěži. A věnuji se také trenérské branži. Ve Slavii Praha trénuji mládež brankářů. Fotbal byla vždy priorita, ale zajímal jsem se o řadu jiných sportů. Jsem vášnivým cyklistou, běžcem, lyžařem, běžkařem, plavcem, atp.. Vášní je však také hudba. Sice neumím hrát na žádný hudební nástroj, ale rád zpívám. Budou tomu dva roky, co jsme s kamarádem založili kapelu pod názvem Pamflet a momentálně se nám začíná dařit. V lednu jsem dostudoval bakalářské studium na Pedagogické fakultě UK a od října budu pokračovat na UK FTVS. Sport je mou vášní a chtěl bych se mu věnovat naplno. Proto mé kroky také vedly do Holmes Place, kde teď trávím většinu času. Je to takový můj druhý domov.


Jak ses vůbec o Holmes Place dozvěděl a co tě vedlo k první pracovní zkušenosti u nás?

V Holmes Place jsem začínal jako člen. Když jsem se připravoval na své první přijímačky na vysokou sportovní školu, potřeboval jsem nějaké vhodné místo, kde bych se mohl dobře připravit. Holmes Place Černý Most byla jasná volba. Fitko jsem měl 20 minut od domova. Byly to skvělé prostory s výbornou atmosférou, bazén 25m. Bylo tam vše, co jsem potřeboval.
HP na Černém Mostě však poté zanikl a bylo mi nabídnuto členství v HP v Karlíně, jako další místo pro můj trénink. Byli tu moc fajn lidé, vedení, recepční, trenéři a s některými z nich jsem se seznámil. Přes ně jsem se dozvěděl, že HP hledá nové pracovníky na několik pozic. Jednou z nich byl plavčík. 
Ze sportovní VŠ jsem měl kurz plavčíka, a tak jsem nelenil a na pozici se přihlásil. A vyšlo to.

Jak jsi zmínil, začátek se rodil na našem bazénu. V čem spočívá práce plavčíka na karlínském klubu?

Budou to dva roky, kdy jsem naskočil na svou první směnu a od té doby tu dennodenně zachraňuji naše klienty. Proto jich máme stále tolik. Ne, zase tolik náročná naše práce u bazénu není. Ale nesmí se to v žádném případě podcenit. Jsme pány relaxačního prostoru 
a lidé nás musí respektovat. Pokud je v relaxačním prostředí moc hluku, musíme zakročit. Těchto případů je asi nejvíce. Většinou se jedná o cizince. Člověk si tedy procvičí i jazyk. Není to o tom, jen sedět na místě a číst si. Prostor tam na to sice máme, ale lidé, kteří si přijdou odpočinout, musí mít pocit, že jsou v bezpečí. Pozdravit, usmát se, být příjemný, říct nějaké informace o tom, co dnes funguje a nefunguje, zajímat se o tyto věci a když si chce klient popovídat, tak ho neodbýt, ale naslouchat mu. Není to jen o tom, stírat celou směnu dlažbu, aby nikdo neuklouznul.


Následoval další krok a to byl posun do instruktorského týmu. V našem klubu vedeš lekce LM GRIT a LM CXWORX. Proč zrovna skupinové lekce? Možná tím ,že jsi odmala vyrůstal v kolektivu?

Opět nejspíše osud. O Les Mills jsem ještě před rokem a půl vůbec nic nevěděl. Ani jsem netušil, že něco podobného existuje. Jak jsem již zmínil, do HP jsem si chodil i zacvičit a udržovat se ve formě. Všiml si mě bývalý trenér HP Tomáš Frýda, který mi o LM řekl více 
a pozval na casting na nové instruktory pro CX Worx program. A opět to vyšlo. Samotní klienti mě poslali do dalšího kola. Následovala cesta do Polska s dalšími třemi vybranými instruktory, kde nás čekalo školení s Kristin Andersson, což je jedna z nejlepších LM instruktorek. Během víkendu jsme dostali pěkně do těla, ale nakonec se to vyplatilo a já se stal instruktorem CX Worx. Podobně jsem se stal o rok později i instruktorem GRITU. Propadl jsem tomu 
a skupinové lekce pro mě byly něco, kde jsem zapomněl na všechny své problémy, stres a dokonale si vyčistil hlavu. Práce s lidmi mě vždy bavila, naplňovala a mám radost, když klientům mohu předat nějaké zkušenosti a motivovat je k vyšším výkonům.

V současné době se ucházíš o post osobního trenéra, Marek Kadlec je znám tím, že je velmi náročný. Jak zatím první kolo probíhalo?

Je to tak. Sám Mára mi nabídl, jestli bych to nechtěl zkusit. Od střední školy to byl vždy takový můj malý sen, stát se osobním trenérem v nějakém známém fitness centru. Když si v hlavně zakotvíte nějakou myšlenku, neustále na ni myslíte, mám takový pocit, že dřív nebo později se najednou objevíte před svým snem, před svou šancí a je pak na Vás, jestli se Vám podaří jí chytnout za pačesy. To se mi bohužel nepovedlo, protože sám vím, že nejsem ještě připravený na to, abych našim klientům předal co nejvíce potřebných zkušeností. A je velmi dobře, že je Mára náročný. Za to si ho vážím. Je vidět, že chce mít opravdu kvalitní tým, na který se může spolehnout a nepřibere hned tak někoho, i kdyby to byl jeho nejlepší přítel. To se mi na něm líbí. A budu se snažit, abych ho příště nezklamal.








Kategorie Tagy